Proč vlastně tahle válka vznikla? To je správná otázka a já vám ji teď odpovím. Vše začalo roku 1066 kdy Vilém Normanský, nebo pokud chcete Vilém Dobyvatel, v bitvě u Hastingsu dobyl Anglii. Od té doby si Francouzi a Angličané moc nerozuměli, někdy jejich hádka přerostla v zuřivost. Roku 1154 byl Jindřich Plantagenet, již dva roky akvitánský vévoda, korunován na Jindřicha II. Roku 1337 začal Edward III. válčit s Francií právě na obranu Akvitánie. Edward III byl vnukem dřívějšího krále Francie Filipa IV. Takže si nyní (roku 1340) přisvojil titul Francouzského krále. Válka trvala 100 let, ale s někdy i několik let dlouhými přestávkami. Angličané dobyli mnoho území, ale tím pádem museli bránit až moc dlouhé linie. To znamenalo, že roku 1453 byli Angličané z francouzské půdy vyhnáni a zůstalo jim tam jen město Calais.

Výzbroj

Hlavní armádní síla 100leté války byli těžkooděnci. Byli to jezdci v plátových nebo kroužkových zbrojích vyzbrojení meči, kopími či bitevními sekerami, kteří většinou doslova převálcovali nepřítele. Angličané se však dokázali této ohromné mase železa ubránit. Slovo LUKOSTŘELEC dokázalo i odvážného rytíře vyděsit. Angličtí lukostřelci stříleli metrové šípy opatřené železnými hroty, na které se dala připevnit koudel a zapálit, a to až z dvoumetrových luků. Na vzdálenost 200 metrů dokázal takovýto lukostřelec zabít člověka a na vzdálenost 50 metrů dokázal prorazit i nejsilnější plátovou zbroj. Obratný lučištník měl kadenci až 10 šípů za minutu. Francouzi používali přesnější, ale o hodně pomalejší kuše. Střelec z kuše měl kadenci pouze jednu šipku za minutu. První kanony vystřelily v roce 1324 a to v bitvě u Mét. Byly to vlastně jen železné hlavně vyztužené kovovými obručemi. V bitvě u Kresčaku (r. 1346) měl Edward III. TŘI primitivní kanony. Ovšem první vybavili děly pěchotu Francouzi a rozhodli tak závěrečnou bitvu u Chatillonu.

Teď pár slov o Janě z Arku.

Jana neboli Johanka z Arku byla obyčejná vesnická dívka, která se už dál nemohla dívat na utrpení francouzského lidu a použila svého velkého talentu pro řečnictví a přesvědčila krále Karla VII., že dokáže být schopným vojevůdcem a podařilo se jí vyburcovat vojáky k boji, Po pár vítězných bitvách v čele s Johankou se Angličanům podařilo lstí Johanku uvěznit a zabít. Štěstí Francouzského lidu se však ani po její smrti nezměnilo a tak Francie nakonec vyhrála.